Začnu pár otázkami, abych Vás zaujal, vypadají jako tři, ale jsou to jen dvě různě položené otázky.
Tím chci naznačit, že k úspěchu nestačí jen teoretická znalost sportovních pravidel, musíte je umět prakticky použít ve svůj prospěch v kombinaci s výkonem na trati.
Předně je třeba odlišit
od standardních 12 týdenních šampionátů (případně celoročních), kterých se systém týká. Bodově uvedené tedy neřešíme, protože se na ně nevztahuje systém hodnocení výkonnosti jezdců ve všech ohledech.
Jde o systém, který má zajistit, aby se jezdci zařazovali do závodů (při splitu) podle jejich výkonnosti. Primárně se tedy rozdělení jezdců neřídí ani divizí, ani rychlostí na trati, ale výsledky v samotných závodech.
pozn: Technické detaily popisuje sporting code
Prakticky nejde o nic jiného než implementaci matchmaking systému, který je založen na několika faktorech.
Zatímco licence je limitujícím faktorem pro účast v závodě (spíše vztaženým k počtu incidentů), iRating je čistě hodnocením výkonu.
Nenechte se ale zmást elegantností aplikovaného řešení. iRating a Safety Rating není nástrojem spravedlnosti, ale nástrojem statistiky, která vyhodnocuje incidenty bez zkoumání příčiny. Pokud tedy jeden jezdec, v průběhu závodu, dosáhne maxima 13-22 incident bodů (maximální limity jsou různé pro třídu, délku závodu), bude automaticky diskvalifikován bez přihlédnutí k příčině incidentů.
HLOUPÝ PŘÍKLAD: "za incident může on, protože mně naboural zezadu", se může obrátit proti Vám, když dáte jezdce s iRating 1500 do TOP SPLITu s jezdci o iRating 7500+. Tvrzení jezdce s iRating 7500+ se totiž rázem obrátí: "za incident může on, protože brzdil příliš brzy".
Z uvedeného příkladu plyne, že nelze jakkoliv systémově a jednoduše určit viníka incidentu. Pokud do věci nezapojíte zkoumáni telemetrie, aby se vyloučily vlivy
a i tak nebudete mít šanci jednoznačně určit viníka, pokud někdo neudělá evidentní jezdeckou chybu bez ohledu na chování druhého vozu, nebo se někdo z účastníků nepřizná.
S přihlédnutím k výše uvedenému, průměrnému počtu 26000 odjetých kol za každou hodinu*, a perspektivy provozovatele oficiálních šampionátů v iRacing neexistuje jiná síla než statistika, aby vyhodnocovala chování jezdce v závodě ... pokud nejde k jednoznačně úmyslnému bourání, které je řešeno přes podání protestu.
Neočekávané chování statistického systému lze pak ladit
Je tedy na jezdci samotném, zdali bude riskovat účast v jediném naplánovaném závodě závodního týdne a nebo zvolí konzervativní metodu s možnou účastí ve dvou závodech, v případě nějakého katastrofálního výsledku v tom prvním z nich.